Vše, co píšeme, je jakousi naší osobní zpovědí, jakýsi osobní striptýz, ve kterém se vyrovnáváme s tím, v čem máme problém.

Pěstovat v sobě pocit "jsem dobrý", je do jisté míry potřebné. Já musím být hrdý na sebe, na svoje dovednosti, na svoje umění pracovat a komunikovat. Jistě. To je potřebné, abych nebyl ušlápnutý červíček.

Ale tu zevní korekci rodiči, učiteli a důvěryhodnými lidmi potřebuji také. Protože všichni máme tendenci vidět třísku v oku druhého a nevidět trám ve svém oku.

Pravým opakem je křesťanské vnímání vlastní hříšnosti, nedostatku úcty k druhému člověku. Tento pohled umožňuje korekci našeho chování k lepším mezilidským vztahům, pokud z nás nedělá právě toho ušlápnutého červíčka.